Meng-tchien (modul vesmírné stanice)
Meng-tchien | |
---|---|
COSPAR | 2022-143A |
Start | 31. říjen 2022, 07:37:23 UTC |
Kosmodrom | Kosmodrom Wen-čchang |
Nosná raketa | Čchang-čeng 5B |
Typ oběžné dráhy | nízká oběžná dráha Země |
Stav objektu | na cestě k TSS |
Trvání mise | dosud 779 dní |
Provozovatel | CNSA |
Výrobce | CASC |
Druh | modul vesmírné stanice |
Program | Vesmírná stanice Tchien-kung (TSS) |
Hmotnost | 20 000 kg |
Délka | 17,9 m |
Teleskop | |
Průměr | 4,2 m |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Meng-tchien (čínsky pchin-jinem Mèng Tiān, znaky zjednodušené 梦天; česky Snění o nebesích; anglický přepis: Mengtian) je druhý laboratorní a celkově třetí modul čínské Vesmírné stanice Tchien-kung (TSS). Vypuštěn byl 31. října 2022 a téhož dne se připojil k modulu stanice Tchien-che, který je na oběžné dráze od dubna 2021 a tvoří jádro TSS.
Modul
[editovat | editovat zdroj]Modul Meng-tchien je – stejně jako dříve vypuštěný modul Wen-tchien – je válcovité těleso dlouhé 17,9 metru, postupně se zužující z maximálního vnějšího průměru 4,2 metru. Bez paliva potřebného k dostižení stanice je kolem 20 tun, vzletová hmotnost asi 23 tun. Oba moduly také mají shodně 36 pohonných trysek, z nichž 4 větší jsou určeny pro orbitální manévry při příletu modulu ke stanici a zbývajících 32 je určeno pro jemné řízení polohy.[1] Do elektrického systému TSS každý z modulů přispívá dvěma páry fotovoltaických panelů, jejichž celkové rozpětí po plném roztažení přesahuje 50 metrů a plocha každého z obou panelů je asi 110 m2.[2]
Podobnost s Wen-tchianem však končí u vnitřního uspořádání. Meng-tchien nemá obytnou sekci s kabinou na spaní, ale je plně určen pro vědecké experimenty – je na nejvyšší možnou míru vyplněn 13 standardními víceúčelovými skříněmi pro vědecké experimenty a pro pohyb posádky zbývá 32 m3 (v modulu Wen-tchien je to 50 m3).[3] Vědecká aktivita se bude týkat zejména základní fyziky, fyziky kapalin, vědy o materiálech a spalování a letecké a kosmické techniky.[4] Další experimenty mohou být umístěny i do 37 standardizovaných adaptérů na vnější straně modulu,[3] aby byly vystaveny extrémním změnám teplot ve volném prostoru, vakuu, kosmickému záření a slunečnímu větru. Zevnitř modulu budou propouštěny prostřednictvím experimentální nákladové přechodové komory v zadní (při startu horní) části modulu. V přední (při startu spodní) části modulu je samozřejmě průlez se spojovacím mechanismem, kterým je modul připojen k základnímu modulu Tchien-che.[5]
Průběh letu
[editovat | editovat zdroj]Modul byl vypuštěn 31. října 2022 v 07:37:23 UTC[6] na raketě Čchang-čeng (Dlouhý pochod) 5B z kosmodromu Wen-čchang. Významná shoda s modulem Wen-tchien se projevila i ve stejné trajektorii a době letu k TSS – také Meng-tchien se k ní dostal za 13 hodin a připojil se ve 20:27 UTC[7] k přednímu (forward) portu modulu Tchien-che. Posádka stanice ale od něj Meng-tchien už 3. listopadu 2022 v 0:48 UTC odpojila pomocí robotického ramene, rotačním pohybem o 90 stupňů ho přesunula před levý dokovací port modulu Tchien-che a v 01:17 UTC Meng-tchien k tomuto portu připojila.[8] Po dokončení pevného připojení v 01:32 UTC a dalších obvyklých krocích posádka do modulu Meng-tchien poprvé vstoupila v 07:32 UTC.[9]
Ani tentokrát – stejně jako v obou případech předchozích modulů Tchien-che a Wen-tchien – CNSA nezajistila řízený zánik centrálního stupně rakety Čchang-čeng 5B. Několik dní tak nebude jasné, kam dopadnou její trosky, které po neřízeném vstupu do atmosféry neshoří.[10] Americké velitelství pro vesmírné aktivity U. S. Space Command prostřednictvím á detekční a sledovací služby Space Track 3. listopadu 2022 oznámilo, že modul vstoupí do atmosféry o den později zhruba v 16:00 UTC (s rozpětím ± 9 hodin).[11] A 4. listopadu velitelství sdělilo, že modul vstoupil do atmosféry nadvakrát v 10:01 UTC a o pět minut později na jižním Tichým oceánem.[12][13]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Mengtian module na anglické Wikipedii a 梦天实验舱 na čínské Wikipedii.
- ↑ https://twitter.com/cnspaceflight/status/1550846854123778049. Twitter [online]. [cit. 2022-07-26]. Dostupné online.
- ↑ VÁCLAVÍK, Michal. https://twitter.com/kosmo_michal/status/1550903499570962432. Twitter [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online.
- ↑ a b New lab module to assist space station's completion. Space Daily [online]. [cit. 2022-11-02]. Dostupné online.
- ↑ NETWORK, CGTN,China Global Television. China Space Station: Pre-launch testing for Mengtian lab module conducted. news.cgtn.com [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRAHAM, William; GEBHARDT, Chris. China launches Tianhe module, start of ambitious two-year station construction effort [online]. 2021-04-28 [cit. 2022-10-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHINA 'N ASIA SPACEFLIGHT. https://twitter.com/cnspaceflight/status/1586986147133022208. Twitter [online]. [cit. 2022-10-31]. Dostupné online.
- ↑ CHINA 'N ASIA SPACEFLIGHT. https://twitter.com/cnspaceflight/status/1587187843763384320. Twitter [online]. [cit. 2022-10-31]. Dostupné online.
- ↑ CHINA 'N ASIA SPACEFLIGHT. https://twitter.com/cnspaceflight/status/1587980999169757184. Twitter [online]. [cit. 2022-11-03]. Dostupné online.
- ↑ ORBITAL FOCUS. https://twitter.com/orbitalfocus/status/1588093343057301505. Twitter [online]. [cit. 2022-11-03]. Dostupné online.
- ↑ JONES, Andrew. China launches final module to complete Tiangong space station. Space.com [online]. 2022-10-31 [cit. 2022-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ORBITAL FOCUS. https://twitter.com/orbitalfocus/status/1588098990620516353. Twitter [online]. [cit. 2022-11-03]. Dostupné online.
- ↑ U. S. SPACE COMMAND. https://twitter.com/us_spacecom/status/1588479612610289664. Twitter [online]. [cit. 2022-11-04]. Dostupné online.
- ↑ U. S. SPACE COMMAND. https://twitter.com/us_spacecom/status/1588502881631887361. Twitter [online]. [cit. 2022-11-04]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Meng-tchien na Wikimedia Commons